10. Ano, prosím!

2. 05. 2017 17:49:04
Velitel se z čundru vrátil s oběma kumpány a čokoládovým fernetem ve vousech až v pátek. Kupodivu se ve vlaku tak rozparádili, že ti dva zapomněli po cestě vystoupit a tak dojeli k mé veliké radosti všichni až k nám domů.

Velitel se z čundru vrátil s oběma kumpány a čokoládovým fernetem ve vousech až v pátek. Kupodivu se ve vlaku tak rozparádili, že ti dva zapomněli po cestě vystoupit a tak dojeli k mé veliké radosti všichni až k nám domů. Přišlo jim to hrozně vtipné, mně už míň. Večer šli „pro změnu“ svorně a zvesela do hospody „na jedno“, aby probrali čerstvé zážitky ze svého putování. Já jsem šla spát, protože poslední dobou si připadám, že bych mohla spát měsíc v kuse a ani to by nestačilo a navíc se ti tři významně tvářili, že je to samozřejmě závěrečný čundrovní večer bez bab.

Přitáhli v jednu hodinu ráno. Vzbudil mě hospodský smrad a ohlušující „šepot“, dělala jsem pro jistotu dál, že spím, velitel je uložil a přišel smrdět do ložnice. Ráno měli kocovinu, ale jinak byli jak andílci: „Ano, prosím, děkuji, nechceš něco pomoct?“. Vydrželo jim to až do oběda, šli jsme se najíst do místní hospody, panáčci odmítli jít ten kousek pěšky, tak jsem je musela odvézt autem. Po obědě jsme se šli vykoupat do rybníka, kromě mě teda, já jsem je fotila ze břehu, byla to fakt přehlídka. Velitel v nových plavkách, kde na cedulce psali, že jsou bez balonového efektu, plaval na hladině jako bójka, jeden kumpán plavky zapomněl, takže tam skočil v kostkovaných trenýrkách s kapsičkou a třetí měl malé zelené plavečky, do kterých, co jsme se neviděli, dost přibral.

Tak konec zábavy, zpět do pracovním procesu. Jak říká má drahá sestra, někdo tu káru kapitalismu musí táhnout. I když dneska jsem měla dojem, že mi na tu káru naloží sešívačku a děrovačku na památku a potáhnu tak maximálně domů, moc se mi nedařilo. Dostala jsem na zkoušku přeložit manuál našeho výrobku, šéf mi tam opravil pár chyb a vrazil mi další, že můžu vesele pokračovat, přece nebudeme vyhazovat peníze za překladatelskou agenturu, když mi to tak jde. Takže tady teď sedím, mořím se s technickým překladem přístrojů a dobře vím, kde to moje dílo pak skončí, na ministerstvu to určitě nebude. Jestli takhle vznikají všechny návody, tak se nedivím, že se v mikrovlnkách suší psi, pizza se peče i s igelitovým obalem a po sestavení nábytku dle přiloženého manuálu a přesného rozkreslení vznikají více než originální designové kousky, naprosto se vymykající původnímu vzhledu a použití.

Ale doma je klid, velitel je na zmíněném badmintonovém kempu, co se mu nesmí říkat tábor. Aspoň bude chvilku zuřivě mávat rukama někde jinde. Za odměnu, že mohl jet, jsem dostala za úkol nakrmit včely v jednou z úlů. Proběhlo to v pohodě, sice hučely, ale jinak nic, taky už byla skoro tma, tak se jim chtělo asi spát jako mě. Pro velký úspěch jsem musela druhý den nakrmit ještě druhý úl. To bylo podstatně dramatičtější, asi na ně působila má špatná nálada, protože jsem byla otrávená, že od jednoho hladového krku mám na chvilku pokoj, ale pro dalších dvacettisíc musím navařit, ještěže jsou to krky malinký. Nicméně včely byly rozladěné stejně jako já, takže jsem na konci vypadala z pravoboku jako Dolly Buster a z levoboku jako vesnická dorota, dostala jsem totiž jedno dobře mířené žihadlo do pravého ňadra a druhé dobře mířené do levé půlky zadku. Ale aspoň jsem pochopila, proč u toho velitel vždycky nadává jako starý dlaždič.

Už se stráááášně těším na dovolenou, včera jsem byla vyzvednout mezinárodní řidičáky, dostala jsem i nový normální řidičák, s čímž jsem nepočítala, takže jsem se musela jít ještě neplánovaně rychle vyfotit = vypadám na té fotce jako debil. To vedro totiž dělá divy, to, co si ráno namaluju kolem očí, mi do odpoledne steče s čůrky potu kolem nosu až na bradu, takže z ranních smyslných očních linek bývají někdy docela slušné vousy. Cestou k fotografovi jsem se uviděla ve výkladní skříni jednoho obchodu, splihlá jak slepice, tak jsem lehce pohodila hlavou, jako že to tím značně vylepším, ale vyletěl mi přitom sopel až na čelo, se divím, že mi ten řidičák vůbec dali.

Autor: Věra Mrhačová | úterý 2.5.2017 17:49 | karma článku: 11.57 | přečteno: 306x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Miniblogy

Ondřej Flégl

Hnutí lhářů, ANO, zneužilo manželství pro všechny a bodlo liberály do zad

Kratičké pokračování mého dřívějšího článku, které popisovalo bezpáteřní, bezhodnotový oportunismus hnutí ANO. Zajímá mě, kdy asi zradí seniory? Ale počkat, to už vlastně udělalo, jak popsal Ústavní soud v případu důchodů.

29.2.2024 v 12:12 | Karma článku: 10.51 | Přečteno: 386 | Diskuse

Zdeněk Pokorný

Cenzura a její vliv na idnes ....aneb dobrá práce cenzury.

Je to zvláštní, kdysi a je to už dávno, bylo idnes nejčtenější ...nevěříte, jak říkám, už je to dávno....před dobou kdy lidé mohli říkat svůj názor. ....ostatně jsou to jejich prachy, čtenost a rozmanitost názorů není vhodná že

4.2.2024 v 11:11 | Karma článku: 21.98 | Přečteno: 446 | Diskuse

Horst Anton Haslbauer

Další z mé knihy Ruksak, legrace, erotika a smrt

Celá ta sranda začala 26. července 1939 po sedmé hodině, když mě maminka konečně vypustila ze svého lůna. Už bylo na čase, i když si stěžovat nemohu - po celých těch devět měsíců bylo o stravu a střechu nad hlavou postaráno -

6.1.2024 v 10:51 | Karma článku: 9.64 | Přečteno: 125 | Diskuse

Miloslava Cejpková

Už jste měli odvahu vlézt po svátcích na váhu?

Já jo, ale protože si už dlouhá léta vedu statistiku, kolik to háže, byla jsem tak zbabělá, že jsem z ní raději honem odskočila, než byla ta příšerná cifra jasná. Kombinace ekonoma a celoživotního cvalíka je vražedná...

6.1.2024 v 0:37 | Karma článku: 11.90 | Přečteno: 179 | Diskuse

Alina Čertilina

Onkologie II

Málokdy se dá jednoznačně určit hranici mezi pacientem který otravuje a bezdůvodně vysává zdravotnický systém a člověkem který má vážné onemocnění v začátečné fáze

30.12.2023 v 17:56 | Karma článku: 5.76 | Přečteno: 131 | Diskuse
Počet článků 77 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 440

VYSOKÁ VESNICKÁ : nejen proto, že já sama jsem hodně vysoká a někdy hodně vesnická, ale i proto, že „studovat“ život na vesnici je někdy fakt vysoká.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...