26. Jedno pivo!
Doma je doma a pomalu si zvykám na nový režim. Zvládáme to celkem v pohodě. Už jsem všude uklidila, protože velitel sice dvakrát po tu dobu, co jsem byla v porodnici, gruntoval, aspoň to tvrdil, ale nepřišla jsem na to, kde. Všechno jsem vyprala a vyžehlila, dneska už jsem stihla zkulturnit i růže a teď musím dokonce asistovat u vytáčení medu. Berunka je pořád moc hodná, po obědě chodíme ven na procházky a jinak většinu dne prospí, tak doufám, že jí to chvilku vydrží. Jdu se zase hodit do pohotovostního režimu, za chvilku začne na okno bušit pan velkovčelař obklopen mrakem včel a berunka už bude taky vstávat, ta se ovšem hlásí vysílačkou, to už je prostě jiná generace.
Přesto jsem teď s psaním trochu ve skluzu, dítě na chvilku zavřelo oko, tak aspoň něco málo. Je to pořád dokola, připadá mi, že jenom peru, kojím, přebaluju a dělám ťuťuňuňu, ale tak to má asi být. Včera velitel pozval všechny rodiče, semetrika ze Semetrikova nakonec nepřijela, ale i tak to bylo plno lidí a bylo to náročný, na takový velký návštěvy teď nejsme moc zařízený ani naladěný. Berunka šla z ruky do ruky, takže se samozřejmě pak pozvracela a v noci dělala pěknej kravál. Já jsem měla na konci návštěv v úmyslu úplně to samý, ale byla jsem na to moc unavená.
Teď už jsme zase obě odpočatý a už je to zas hodnej andílek, pozdě večer večeří a vstává kolem páté hodiny ráno, budí se jen jednou za noc, takže to jde.
Velitel jel na jeden den na bedmintový kemp a přespí tam, tak mi odpadne jeden otravnej organizátor. Docela se těším, že tady budeme samy, bez obvyklého: „Co bude k snídani?, Plánuješ něco k obědu?, Budeme večeřet?“. Prostě pořád platí motto mé drahé prapra: „Není žrádlo, není láska“.
Jediný, co zatím nestíhám, je cvičení. Za celou dobu, co jsem doma, jsem se donutila třikrát, budu se muset polepšit. V porodnici s náma cvičili každej den, to bylo super, ale bez dozoru a přísného vedení je moje vůle slabá. V porodnici byli vůbec sportovně založený, jeden den tam bylo hrozných lidí a sestřičky měly frkec, ale protože byl nějaký důležitý fotbalový zápas, tak posadily jednu starší, co frkecové tempo nestíhala, k televizi, aby sledovala vývoj utkání. Byla jsem zrovna ve sprše, když jedna ze sester letěla kolem a volá na ni: „Kolik to je?“ a chuděra stará se zděšeně probrala: „Já nevím“, tak ji zpucovaly, že to musí pozorně sledovat, hráli zrovna naši. Za chvilku letěla kolem další a volá zase: „Kolik to je?“ a chuděra stará hrdě hlásí: „1:0“ a z chodby slyším: „A kdo vede?“ a zoufalý hlas odpovídá: „Já nevím!“, až mi jí bylo líto, prostě jí nedaly přesný instrukce, tak co měla dělat?
Dneska jsem se hřály na sluníčku na zahrádce u místní hospody a sledovaly s berunkou vtipnou scénku ze života vesnického. Přihrčel tam na kole udýchaný rybízek s červenýma ušima a mlíkem na bradě a světácky volá: „Jedno pivo!“ a hospodský nedůvěřivě: „A je ti už osmnáct?“, na to pohotový hoch: „Tak si dám raději jedno malý!“ a hospodský zvědavě: „Nejseš ty náhodou kluk starýho Nováka?“ a chlapec ještě pohotověji: „Naschledanou!“, nasedl na kolo a zmizel.
U nás pohoda, velitel za týden vyráží s kámošem na každoroční čundr bez bab, tak doufám, že zase nepřilezou s puchýřema a čokoládovým fernetem ve vousech už po dvou dnech jako loni. A to jsem je ještě musela na tu jejich slavnou expedici odvézt autem a za dva dny pro ně zase na určené místo přijet. Trochu nám hoši asi stárnou, či co. Jestli to takhle půjde dál, tak budou nakonec stanovat u nás na zahradě a já je budu obskakovat. No ale do té doby už snad bude dceruška beruška chodit a unese dvě piva a otvírák, tak ten servis nechám na ní. Těch pár metrů může nakonec dojet i na našem větším psisku, když na to přijde.
..........
Věra Mrhačová
76. Jezte, dokud vám to nepoleze ušima
Dneska budu manželských povinností zproštěna, páčto by na to asi ani neviděl nebo by mu mohla prasknout tím tlakem oční bulva.
Věra Mrhačová
75. Víno do zavařovačky a do kávy jar
Že hárá velitel, mě nepřekvapuje, jinak se snad ta jeho protivná povaha ani nedá vysvětlit, ale ta jeho psí princezna je nána, takhle na zimu, to si vážně nemohla vybrat líp.
Věra Mrhačová
74. Pozdě, už jsem se jí dotkl já :-D
Dnešní ranní telefonát budeme muset odložit, pracovní nálada pod bodem mrazu, za chvilku mám "poradu" s obchoďákem, to jsem zvědavá, co zase vymysleli. Velkej šéf má mizernou náladu.
Věra Mrhačová
73. Plno řečí, německých k tomu, a skutek utek
Taky jsem se rozhodla, že v budoucnu zkusím tolik nekňučet, protože jsem si uvědomila, že to moje permanentní stěžování je na vině, že já jsem u nás v rodině ta, na kterou se musí brát věčně ohledy. A to mám hlubší hlas než ty.
Věra Mrhačová
72. „Mně nedáš?!“ - nálada je lehce nad nulou
„Sama nevím, proč to nemůžu poslouchat, asi že se vidím v nastaveném zrcadle, protože kdyby jsme obě, já a dotyčná, měly život pod kontrolou, tak nikdy se skopčákama neskončíme."
Věra Mrhačová
71. Velitel má vzteklinu a já potřebuju ledviňák
Zatím všechno v pohodě, záda mě nebolí, kokos jen lehce, močák močí, dítě je v dobrém rozmaru, co víc si můžu přát. Snad jen nekontrolovaně žrát a hubnout, to by se mi fakt líbilo.
Věra Mrhačová
70. Vířivka není pro socky
Zkouška německé hrošice moc nedopadla, šaty chtějí ještě úpravu, sestra se zmítá ve změti taftu a vzteku. Navíc je zklamaná, že si švagr nechce tu svatební róbu vyzkoušet, dle sestry mají s Droběnou stejnou postavu.
Věra Mrhačová
69. „Vole, to je debil, vole“
Musím říct, že jsem se dlouho považovala za velkou odbornici na manželství a psycholožku v jednom, jelikož se mně tak dobře daří prosazovat moji vůli, ale obávám se, že jsem prostě měla jen v manželovi štěstí na výborný materiál."
Věra Mrhačová
68. Hysterická kravka a zaražený prdy
Po dalších pár pivech a příchodu z toalety to vypadalo, že bude té chuděře těhotné posílat nejen míry a váhu toho, co se podařilo vytlačit jemu, ale i fotky.
Věra Mrhačová
67. Koza Sára a komické číslo
Sestra na divokém západě má jako obvykle svoje divoké starosti jako například včera, kdy psala: „Představ si, že v poslední době asi komunikuji s Bohem. Chodí mně SMS z komického čísla a obsahem jsou citáty z bible."
Věra Mrhačová
66. Monstrózní poprsí a monstrózní ostuda
Léto sice v plném proudu, ale lehce se ochlazuje. Sestra se chystá migrovat na svou letní návštěvu na divoký východ za rodinou, tudíž i k nám, a jako obvykle je ve stresu, jak říká: „Tu emigraci nám byl někdy čert dlužen“.
Věra Mrhačová
65. Umírej potichu :-)
Máme periodu, já i pes, tak těhotný není nikdo, tak fakt nevím, na co tu náladu svádět. Dneska máme taneční, ale pochybuji, že zvládnu jít na parket. Jsou věci, které slušná začátečnice prostě nedělá.
Věra Mrhačová
64. Okradená škatule
Po pár dnech ztráty ze Slovenska skoro nahrazený, nový telefon na cestě, nová karta vyřízená a já taky. OP dostanu co nevidět, bohužel stejné, chtěla jsem si vybra jiné datum narození, ale neprošlo to.
Věra Mrhačová
63. Vietnamské spoďáry a lesbická sousedka
Lesbická sousedka ve vietnamských spoďárách zní jako začátek německýho vtipu, ale v tom vedru by se tomu asi ani skopčáci nesmáli.
Věra Mrhačová
62. Kýbl potu a tepláky s rozkrokem proklatě vysoko
"S nemocnými to neumím, ať už jsou to nemoci opravdové, nebo simulované, zvlášť když to vždycky rozhodí program.“
Věra Mrhačová
61. Chlístla jsem jí to do těch vypleštěných bulviček
Věřím, že švagr dělal, co mohl, bohužel se ukazuje, že jsem vzdor všem náznakům žila v ilusi, že mám to tělo, tak nějak na svůj věk. Ale dvojitá brada mě nenávratně vyvedla z omylu.
Věra Mrhačová
60. Fascinována mým poprsím sáhla si ...
Škoda, jak říká, mohlo se to pozitivně projevit na sestřinné disciplíně. Ale protože ví všechno nejlíp, už teď je jasné, že si ta kravka řekne moc.
Věra Mrhačová
59. Ač žádný kozy nemám, měla jsem je až u brady
Ze západu žádné novinky, tak doufám, že sestra dře jako správné děvče z východu. Já už se těším na šatičky na oslavu, co ušije, jak malá, určo budou úžasný.
Věra Mrhačová
58. Nedýcháš-li a nejsi schopen nahmatat si na zápěstí tep - nepotřebuješ lékaře
Lékař, kterého hodláš obtěžovat vyprávěním o loupání v palci, by během této doby mohl zachránit život dvěma až třem perspektivním, mladým daňovým poplatníkům, kteří pracují na tvůj důchod.
Věra Mrhačová
57. Pouta a Miss mokrý triko
Můj drahý kolega dorazil optimisticky naladěn až těsně před obědem a na levém zápěstí měl modrý zářez evidentně od pout a tvrdil, že je to z volejbalu. Kolegyně přiletěla jako vítr a vylila na mě celou sklenici vody.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 77
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 440x