32. Takovýho vola už neseženeš

Ráno jsme byly na nákupech a z pár maličkostí byla nakonec fůra zbytečností. Oběhly jsme s berunkou celé město, ale snad nám nic nechybí, kromě dechu teda. Jeden starší pán mi tam ztropil na náměstí scénu, že za jeho časů si chlapi brali své ženy z lásky a měli je jako milenky a ne jako služky, aby tahaly jen děti a nákupy. Krátce cituji: „Moje dcera, tricetpět let, pani!, je na tom stejně, ten její se jen válí na gauči a když jí něco řeknu, tak si jen povzdechne: „To víš, takovýho vola jako seš ty, tati, už dneska neseženeš.“ No tomu bych docela věřila, ale pánovi jsme popřály hezký vánoce a šly si po svých. Rozhazoval rukama ještě pěkně dlouho.

Tak hezký vánoce!!! To to uteklo a je to tady!!! Všechno voní, svítí, papír šustí, romantika. Měli jsme krásný vánoční stromeček, ozdobený hlavně ve spodní části, protože beruška pomáhala. Dostali jsme plno dárků a snědli plno cukroví. Já a beruška jsme byly pod tíhou dojmů naprosto vyčerpaný a šly jsme brzo do postele. Velitel šel nadělovat ještě do hospody. Ale mám to pod kontrolou, nalepila jsem mu na dveře výstražnou ceduli, ať nevzbudí mě ani berušku, až přitáhne v noci zpátky, a ráno jsem ho našla schouleného na gauči pod dekou, těžko tomu uvěřit, ale asi se vážně bál přijít do ložnice, takže něco málo autority mi kupodivu ještě zbylo.

Ještě pořád jsme ve vánočním režimu. Těch dárků bylo opravdu nepočítaných, berunka rozbalovala jak drak. Psi dostali balík špekáčků, kočka taky, papouch medový tyčinky a novou hračku, ale tu jsem mu ještě do klece nedala, páčto je to stará posera a tyhle vánoční a narozeninový překvápka řeší pokaždý střemhlavým pádem z větve, takže na něho musíme pomaloučku, polehoučku. Berunka dostala od mé sestry rozkošné pidi večerní šaty se střevíčkama, skoro by se vešly do oříšku, jsou na silvestrovskou oslavu. No, já ve starých riflích, velitel v teplákách s jednou rukou tamtéž, to bude beruška na Silvestra jediná dáma.

Novoročenka je hotová, tak může přijít nový rok. Beruška měla dneska den skoro ve starých kolejích, byla veselá, spát šla v obvyklou hodinu, jsem zvědavá, jestli vydrží celou noc, pořád pěkně chraptí a kašle, ale vypadá mnohem líp.

Jinak u nás žádné převratné novinky, snad jen jedna, konečně jsem si po dlouhé době oholila nohy, což klidně do převratných novinek zahrnout můžu, protože kdybyste to viděli, tak byste se nedivili. Na svou obhajobu ale musím říct, že za to může zima. Člověk nosí ty tlustý punčocháče s rozkrokem proklatě nízko, navíc ten nemocnej prcek, prostě jsem nějak pozapomněla. Schválně se zítra zvážím, musím mít o půl kila míň, s tím bujným porostem by mě snad nepustili ani do hospody.

Velitel byl dneska naposledy v práci a teď už bude s náma doma, na svém oblíbeném gauči, s jednou rukou na ovladači od televize, s druhou na kulách, prostě si budeme užívat poslední dny tohoto roku v klidu a míru a teple domova.

........