61. Chlístla jsem jí to do těch vypleštěných bulviček
Zdravím opět ze své dobře placené práce. Včera jsme se měly úža, na krvi dobrý, jela jsem nakonec sama. Všichni měli lehce vyšší tlak, ale všechny vzali, protože krve nedostatek, tak to svedli na počasí, který stojí fakt za prd. Po o jsem vyzvedla berunku s ploutvema ve školce a šly jsme plavat. Byla nadšená, že má "bláně", tak skákala jak o život. Vždycky se vynořila, vyplila půl litru vody a zpívala: "Utopený děcko, co chce umět všecko". Po plavání jsme byly ještě u spoluškolkovníka a na šestou večerní jsme jely do města na monster truck show. Berunka byla úplně konsternovaná, tleskala jak divá. Bylo to akční. Asi v polovině dali na ten jeden vrak nápis taxi a chtěli dvě dámy z publika, aby se nechaly svézt na dvou kolech. Naše děcko se hned hrnulo, tak jsem ji odchytla, že děti teda rozhodně nemyslel, tak mi dotčeně hlásí: "No tak musíš jít ty." Nebudu vás napínat, tam by mě nikdo nedostal a rvačka o ty místa teda nebyla. Vytáhly dvě nedobrovolnice víceméně násilím a strčili je neuvázaný do auta s tím, aby se pořádně držely kliky. Ječely jak sirény, sama bych to nezvládla líp. Dneska navzdory optimistickým předpovědím opět prší, tak budeme doma. Musíme lehce uklidit a vyprat a taky vytřídit nějaký starý hračky, aby se tam vešly nový narozeninový, až přijde čas.
V neděli jsem pekla domácí kinder řezy, ale nějak se mi nedařilo rozpůlit tenký plát na dva ještě tenčí. Pak se mi srazila šlehačka a velitel mi pořád brousil za zadkem a radil a nadával, jak jsem protivná, no děs. Nakonec vymajznul, tak jsem to zdárně dodělala, uklidila a v tom vidím na naší zánovní černé kuchyňské desce asi pět půlcentimetrových teček, jako kdyby tam někdo savo nakapal, to mě dorazilo. Vůbec to nešlo vyčistit. Už jsem propadala normální depresi. Pak jsem se, nelžu vám, asi po pěti nekonečných minutách drhnutí natáhla na okno pro jar a tečky zmizely. Nakloním se zpátky a tečky jsou tam znovu. Nebudete tomu věřit, jen tam prosvítalo slunko přes žaluzie a já jak blbá tupá kočka, co honí po zemi světýlka, jsem to málem obrousila drátěnkou.
Od včera nám blbne centrum, tak nemůžu psát e-maily, ale nefunguje mi to jen v práci, to zavání nějakou sabotáží shora.
Jinak pohoda. Odpoledne jsme měli se školkou na hřišti skákací hrad, naštěstí jim ho dali pod stromy, ale i tak ze všech lil pot, je děsný vedro. Berunka se tak rozpumprlíkovala, že nemohla do půl desáté večer usnout. Ráno byla už v půl šesté vzhůru, jsem zvědavá, kdy jí padne hlava. Odpoledne jdeme ke známým ze školky omrknout novou trampolínu a domluvit se na prázdniny, protože by tam měla berunka s klukama pár dní strávit u bazénu, tak snad to zvládne. Zítra jedeme poprvé do venkovního bazénu. Berunce jsem včera koupila nový plavky s podprdou, tak se nemůže dočkat. V sousedním městečku jsou ty bazény vyhřívaný párou, tak je tam krásně teplá voda, už se těšíme.
Sestra prohlédla a zkritizovala fotky z narozenin našich rodičů, moc ji neuspokojily, jak píše: „Věřím, že švagr dělal, co mohl, bohužel se ukazuje, že jsem vzdor všem náznakům žila v ilusi, že mám to tělo, tak nějak na svůj věk. Ale dvojitá brada mě nenávratně vyvedla z omylu. Co nadělám. Na straně druhé, pokud nemám jiných starostí, tak je to taky dobrý. I když teď zrovna jiných starostí mám, hlídáme dalšího jacka russela, sousedovic Lucy, která je trochu hysterická a navíc má něco s očima, tak jí musím kapat oční kapky. Už jsme to zvládli dvakrát, chlístla jsem jí to do těch jejích vypleštěných bulviček, pěkně jí slzely. Ale po městě se šušká, že není úplně rasově čistá. Údajně byl její děda čivava, proto ty problémy s očima. Alespoň vidíš, jaká je to rodina.“
No, popravdě, mě ty fotky taky docela vyděsily, hrůza. Já když tu hlavičku nedržím, jak mám, tak děs, jak se mi ty brady a krky perou o místo na hlavě, kde je ho očividně málo. Dokonce jsem si včera našla nějaký cviky na lalok a cvičím a hned jsem vyhodila lalokotvorný polštář z postele. Na zlepšení nálady jsme nakonec vyrazily s berunkou do nedalekého městečka, kde slavnostně otvírali nové koupaliště. Bylo sice trochu chladno, ale berunka se aspoň na chvilku vysvlíkla z riflí a brouzdala brouzdalištěm. Dětská šou taky ušla. Daly jsme si pštrosí pečený maso, berunka prolezla hřiště, ochutnaly jsme novinku ovocnou šťávu sirupek a jely domů.
Tak jsme ještě jednou probraly ty fotky z narozenin společně se sestrou a došly k jednoznačnému závěru : Je to velitelova vina, vo tom žádná! Všichni jsme přibrali, pár brad navíc taky máme, když blbě stojíme, ale kdyby nás fotil ve vhodnějších příležitostech a vhodnějších pozách, nebylo by to tak špatný. Ale bohužel nefotil tolik, navíc se docela brzo opivil, pak to tak vypadá. Sestra to shrnula jasně: „Myslím, že máme pouze dvě možnosti, buď švagra obvinit, že nebyl ten den jako fotograf ve formě a bral nás z úhlů, co já vím z jakých, nebo si musíme nalít čistého vína a připustit, že jsme (s výjimkou dětí, samozřejmě) mimořádně ošklivá rodina.“ Já jsem pro první variantu a už o tom prostě nebudeme mluvit.
............
Věra Mrhačová
76. Jezte, dokud vám to nepoleze ušima
Dneska budu manželských povinností zproštěna, páčto by na to asi ani neviděl nebo by mu mohla prasknout tím tlakem oční bulva.
Věra Mrhačová
75. Víno do zavařovačky a do kávy jar
Že hárá velitel, mě nepřekvapuje, jinak se snad ta jeho protivná povaha ani nedá vysvětlit, ale ta jeho psí princezna je nána, takhle na zimu, to si vážně nemohla vybrat líp.
Věra Mrhačová
74. Pozdě, už jsem se jí dotkl já :-D
Dnešní ranní telefonát budeme muset odložit, pracovní nálada pod bodem mrazu, za chvilku mám "poradu" s obchoďákem, to jsem zvědavá, co zase vymysleli. Velkej šéf má mizernou náladu.
Věra Mrhačová
73. Plno řečí, německých k tomu, a skutek utek
Taky jsem se rozhodla, že v budoucnu zkusím tolik nekňučet, protože jsem si uvědomila, že to moje permanentní stěžování je na vině, že já jsem u nás v rodině ta, na kterou se musí brát věčně ohledy. A to mám hlubší hlas než ty.
Věra Mrhačová
72. „Mně nedáš?!“ - nálada je lehce nad nulou
„Sama nevím, proč to nemůžu poslouchat, asi že se vidím v nastaveném zrcadle, protože kdyby jsme obě, já a dotyčná, měly život pod kontrolou, tak nikdy se skopčákama neskončíme."
Věra Mrhačová
71. Velitel má vzteklinu a já potřebuju ledviňák
Zatím všechno v pohodě, záda mě nebolí, kokos jen lehce, močák močí, dítě je v dobrém rozmaru, co víc si můžu přát. Snad jen nekontrolovaně žrát a hubnout, to by se mi fakt líbilo.
Věra Mrhačová
70. Vířivka není pro socky
Zkouška německé hrošice moc nedopadla, šaty chtějí ještě úpravu, sestra se zmítá ve změti taftu a vzteku. Navíc je zklamaná, že si švagr nechce tu svatební róbu vyzkoušet, dle sestry mají s Droběnou stejnou postavu.
Věra Mrhačová
69. „Vole, to je debil, vole“
Musím říct, že jsem se dlouho považovala za velkou odbornici na manželství a psycholožku v jednom, jelikož se mně tak dobře daří prosazovat moji vůli, ale obávám se, že jsem prostě měla jen v manželovi štěstí na výborný materiál."
Věra Mrhačová
68. Hysterická kravka a zaražený prdy
Po dalších pár pivech a příchodu z toalety to vypadalo, že bude té chuděře těhotné posílat nejen míry a váhu toho, co se podařilo vytlačit jemu, ale i fotky.
Věra Mrhačová
67. Koza Sára a komické číslo
Sestra na divokém západě má jako obvykle svoje divoké starosti jako například včera, kdy psala: „Představ si, že v poslední době asi komunikuji s Bohem. Chodí mně SMS z komického čísla a obsahem jsou citáty z bible."
Věra Mrhačová
66. Monstrózní poprsí a monstrózní ostuda
Léto sice v plném proudu, ale lehce se ochlazuje. Sestra se chystá migrovat na svou letní návštěvu na divoký východ za rodinou, tudíž i k nám, a jako obvykle je ve stresu, jak říká: „Tu emigraci nám byl někdy čert dlužen“.
Věra Mrhačová
65. Umírej potichu :-)
Máme periodu, já i pes, tak těhotný není nikdo, tak fakt nevím, na co tu náladu svádět. Dneska máme taneční, ale pochybuji, že zvládnu jít na parket. Jsou věci, které slušná začátečnice prostě nedělá.
Věra Mrhačová
64. Okradená škatule
Po pár dnech ztráty ze Slovenska skoro nahrazený, nový telefon na cestě, nová karta vyřízená a já taky. OP dostanu co nevidět, bohužel stejné, chtěla jsem si vybra jiné datum narození, ale neprošlo to.
Věra Mrhačová
63. Vietnamské spoďáry a lesbická sousedka
Lesbická sousedka ve vietnamských spoďárách zní jako začátek německýho vtipu, ale v tom vedru by se tomu asi ani skopčáci nesmáli.
Věra Mrhačová
62. Kýbl potu a tepláky s rozkrokem proklatě vysoko
"S nemocnými to neumím, ať už jsou to nemoci opravdové, nebo simulované, zvlášť když to vždycky rozhodí program.“
Věra Mrhačová
60. Fascinována mým poprsím sáhla si ...
Škoda, jak říká, mohlo se to pozitivně projevit na sestřinné disciplíně. Ale protože ví všechno nejlíp, už teď je jasné, že si ta kravka řekne moc.
Věra Mrhačová
59. Ač žádný kozy nemám, měla jsem je až u brady
Ze západu žádné novinky, tak doufám, že sestra dře jako správné děvče z východu. Já už se těším na šatičky na oslavu, co ušije, jak malá, určo budou úžasný.
Věra Mrhačová
58. Nedýcháš-li a nejsi schopen nahmatat si na zápěstí tep - nepotřebuješ lékaře
Lékař, kterého hodláš obtěžovat vyprávěním o loupání v palci, by během této doby mohl zachránit život dvěma až třem perspektivním, mladým daňovým poplatníkům, kteří pracují na tvůj důchod.
Věra Mrhačová
57. Pouta a Miss mokrý triko
Můj drahý kolega dorazil optimisticky naladěn až těsně před obědem a na levém zápěstí měl modrý zářez evidentně od pout a tvrdil, že je to z volejbalu. Kolegyně přiletěla jako vítr a vylila na mě celou sklenici vody.
Věra Mrhačová
56. Každoroční páření
Měly to svoje každoroční páření, takže malý kusy seděly na zádech těch velkých kusů, a když je polechtala, tak zuřivě kvákaly a oháněly se zadníma nohama.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 77
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 440x