70. Vířivka není pro socky

Tak první školní týden je úspěšně za náma, nadšení drží, berunka stihla fásnout i pár jedniček a pár vší. Oslavily jsme to se sousedkama společně s narozeninama jejich mladé. Holky si hrály celý odpoledne, koupila jsem jim na oslavu květinový tetovačky, tak je měly úplně všude, naše děcko si potetovalo zadek i prsa, no rajc, my jsme vypily se sousedkou každá lahvinku vína a pár káv, taky pohodička. Berunka sice večer brečela asi půl hodiny v posteli, že chtěla spát s kamarádkou, ale uklidnila se, asi dvakrát se v noci vzbudila a hledaly jsme plyšovou koalu, ale jinak dobrý. Ráno se vzbudila veselá, sobotu jsme proflákaly u pohádek a jely si zaplavat do našeho oblíbeného aquaparku. Bylo tam jen asi šest lidí, ještě se nezačalo po létě pořádně plavat, tak se snažili návštěvníky natáhnout relaxem zdarma, což by bylo super, ale podezřívám je, že to udělali schválně, když je to zadara, aby jim tam ty chtivý socky nelezly, protože ta vířivka byla tak vřelá, že ani já jsem tam nezvládla strčit byť jen nohu, tak jsme to vzdaly a jen plavaly a saunovaly.

Sestra se rozhodla bojovat se svou závislostí na telefonu, tak už druhý den netelefonuje. Tam byl o víkendu náročnější a zodpovědnější program, sekala se dobrota a tráva a třídily účty pro pojišťovnu, což německým tempem zabralo celou sobotu a v neděli bylo na řadě daňové přiznání, mělo se sice podat už před půl rokem, ale čekalo se na výhružný dopis z finančního úřadu, to pak jde rychleji od ruky. Večer si švagr mohl za odměnu hrát na počítači, tak byl jistě štěstím bez sebe.
Sestra mezitím dokončila svatební úbor pro korpulentní zákaznici, i když si nakonec Droběna bude muset chvíli počkat, až se dodělá délka, páčto tolika špendlíky sestra opravdu nedisponuje, jak tvrdí, ale to jí, doufám, neřekne.

Berunka včera zase kňučela, že se jí stýská po kamarádce ze školky, pak vymyslela, že si bude přát k ježíškovi bratříčka nebo sestřičku, ovšem nezapomněla zdůraznit, že musí mít šest let jako ona, aby s ním byla trochu zábava, tak to nevím, jak uděláme. Dneska nestihnu jít na oběd, tak už se teď těším, jak se napráskám večer, od rána myslím na vaječnosýrovošunkové topinky s česnekovou majonézou, hned je ten den veselejší.
Zkouška německé hrošice moc nedopadla, šaty chtějí ještě úpravu, sestra se zmítá ve změti taftu a vzteku. Navíc je zklamaná, že si švagr nechce tu svatební róbu vyzkoušet, dle sestry mají s Droběnou stejnou postavu. No ani se mu nedivím, jak ji znám, tak by byl jistě hitem internetu.

U nás je pro změnu taky veselo, volali ze školy, že berunka brečí, páčto ji bolí v krku, všichni jsme ji lehce podezřívali, že chce za školu, protože když jsem tam přijela, tak lítala za lavicema a točila lasem. Ale doktorka to zhodnotila jako angínu, má krk plnej puchýřků, tak je doma, naštěstí je za chvilku víkend, tak dva dny bude za školou a v pondělí jdeme už na kontrolu, tak snad to bude rychlý. Cestou jsme se stavily pro kuře k obědu a párek v rohlíku na cestu, berunka chválila, jak mají dneska křupavý rohlíky, mě to křupalo až moc, ale pak jsem zjistila, že mi upadlo kus zubu. Zubařce jsem se nedovolala, tak snad mi ho spraví v pondělí, jak půjdu s křepelkou ukázat poangínové čůrání.

Víkend za náma, léčba taky, zítra nejsem v práci, jdem až odpo do školky, musíme vyrobit do soutěže školek kirirobota z krabiček od kiri sýrů, tak doufám, že budeme mezi pěti nejlepšíma a školka dostane úžasný hračky jako výhru. Spolíhám špíš na odbornou porotu, která právě mimo těch s nejvíc hlasama vybere pět nejoriginálnějších, ne že by byli úplně o ničem, ty co tam už vystavili, ale nic moc a hlavně to nejsou moc roboti, no uvidíme, materiál jsme s berunkou chystaly v pátek skoro dvě hodiny, firma věnovala šrouby a matičky a stříbrnou pásku, tak to musí snad někdo ocenit. Jinak nic novýho, berunka pořád kašle, na krk už si nestěžuje, snad jí dovolí jít do školy. Dneska byla poprvé venku, šla dobrovolně s velitelem se psem, soused mi hned volal, ať vyrazím na panáka, že sedí s manželkou na zahradě, když mám volno, ale nestihla jsem to, na panáka jsem sice šla, ale berunka šla se mnou a velitel dorazil v těsném závěsu. Soused se tvářil pětismyslně a říkal, že to teda probereme jindy, tak nevím, co měli na srdci. Velitel donesl z večerního běhání poslední letošní bedly, tak jsem pekla bedlový lívance, půlku jsem dala přes plot našemu staršímu sousedovi, fásla jsem za to čerstvý česnek a jeden ořech, co mu cestou k plotu cvrnkl do nosu, snad v něm bude aspoň květovaná zástěra.

.........