34. Už po třetím čísle bolí ruka

Dneska mi přivezl kytici bývalý kolega s kolegyní, tak jsem měla po dlouhé době poklidné kulturní odpoledne a dozvěděla se taky pár novinek.

Dopoledne jsem byla berušce koupit nádobí na vařenou mrkvičku, už to všechno olízala, evidentně jí to chutná i prázdný. Ale zatím to má fakt jen na hraní, krmení ještě pořád odkládáme, berunka saje mateřské mléko jako malá pijavice a nechce se toho vzdát.

Dneska přijela má drahá sestra opět probrat svůj bohatý milostný život. Přiřítila se až na oběd, protože do tří do rána brečela, aniž by nějak přesněji dokázala říct, proč. Tak jsem si to všechno vyslechla, mlčky, na komentáře je sestra citlivá, nabalila jí na cestu řízky k večeři a bylo po návštěvě, asi už jsem fakt starší generace. I když někdy mi to připadá úplně obráceně, když pozoruju, co tady dělám za psí kusy, abych pobavila berušku, když je smutná. Ale berunka se taky snaží, teď ji zrovna baví cenit zuby, krčit nos a hrozivě funět, to ji asi naučil náš větší pes, ten menší si svá erotická školení, předpokládám, schovává na její osmnáctiny.

Velitel opět nocuje ve velkoměstě a já se těšila, že půjdeme brzo spát, když jsme bez dozoru, ale berušce se jako naschvál vůbec nechce. Tak jsem se aspoň dozvěděla, co dávají v pozdních nočních hodinách v televizi. Berunka si totiž na gauči hrála s ovladačem a najednou na mě nečučí z obrazovky chlupatý čumák vlčáka Rexe, ale chlupatá…, až se to stydím napsat, vůbec neukázali celou vnučku, jen celé pohlaví!!!, pořad ve stylu: „Ten sex už není, co to bývalo. Dřív jsem za noc zvládla deset i dvanáct čísel, dneska mě už po třetím začne bolet ruka…“

Počasí na venkově víc než divoké, hodinu tma a vánice, hodinu praží sluníčko, čert se v tom vyznej. Velitel úspěšně absolvoval kurz pojídání šneků, ústřic a žabých stehýnek a nabyté znalosti šel hned zúročit do naší vesnické hospody. Nemohl se dočkat, až jim tam předvede, jak bravurně nakrájet a pozřít uzenáče, takže už z dálnice volal, co bude k večeři, aby nebyly prostoje a mohl hned vymajznout. Přiletěl kolem páté, předal mi nějaké drobné dary, aby mi zacpal pusu a nechala jsem ho jít ke svým, naprosto nepředpisově a navzdory čerstvému školení do sebe naházel guláš a už troubili kumpáni u vrat. Jsou tak drzí, že se ani neptají, jestli může jít velitel ven! Ale dostala jsem krásný svetr, jako vždy s cenovkou a ještě mi zdůraznil, abych tu igelitku, ve které byl „zabalený“, schovala na psí hovna, obvyklá romantika.

Dneska měl velitel v práci audit. Páni manageři přijeli na kontrolu, co jako že pracanti vlastně dělají a jestli by jako nebylo třeba někoho vyhodit. Velitelova kolegyně z toho už měsíc nespala, chuděra, velitel sám, jist si v kramflecích, byl ochoten v rámci přípravy změnit pozadí na PC z nestydaté děvenky starostlivé na zátiší s mořským korábem. Snad to udělalo zamýšlený dojem, protože nevím, co bysme tady s ním celé dny dělaly, kdyby zůstal doma. Musela bych sobě i berušce spíchnout nějaký komický převlek, protože jak se velitel začne nudit, tak žádná legrace!

.............