55. Tuny odpadu a jedna mrtvola

Ozdravná terapie v IKEA a u Mc Donalda nezabrala a mladá je práce/školky neschopná. Ale je to dáma, pozvracela jen sebe, takže kumpán to znechuceně sledoval z povzdálí a kopal do kamení.

Zdravím na venkov, od včera se toho moc nestalo, ukazovala jsem choťovi pohlednice, co jsem pořídila rodičům, a zvlášť ta pro matku, obsahující nezávazné tipy, jak řešit manželské spory,  mu přišla velmi vtipná.
Chtěla jsem jet dneska do města, ale asi to odložím na zítra. Jsem zcela bez chuti do čehokoliv, snad to brzo přejde.
 

U nás včera celkem pohoda, měly jsme jet se známýma na výlet, ale berunka byla ve školce silně bledulózní a třepala se zimou, ale když jsem navrhla, že nikam nepojedem, tak zbledla a roztřepala se ještě víc, tak jsme to riskly. Po cestě chvilku spali, berunka i stejně starý kumpán, v ikei lítali od jednoho hracího panelu ke druhýmu, tak jsme mohly s kamarádkou zatím kroužit kolem a kochat se. U McDonalda dostali tajnou krabičku s tajným otvíráním plnou tučňáčích pišišvořin, tam ještě řádili v bazénu s kuličkama, kumpán jen vykřikoval, jakej máme krásnej výlet a berunka vypadala celkem dobře. Ale na zpáteční cestě to přece jen ne ustála, napila se džusu a hned ho vyzvracela. Ale byly jsme připravený, takže jsem ji hned převlíkla do suchýho na parkovišti, je to dáma, pozvracela jen sebe, takže kumpánek to znechuceně sledoval z povzdálí a kopal do kamení. V autě hned oba zase usnuli. Večer už jí bylo dobře, ale měla horečku, tak jsme povolaly babi na hlídání. Večer jsem ještě pucovala kontaminované auto a doma kontaminovanou slepičárnu (papouškovu klec), aby babi neremcala a pak už jsme spaly obě až do rána.

Zdravím na venkov, babi mi od vás psala, zmínila, že tvoje ozdravná terapie v IKEA a u Mc Donalda nezabrala a že je mladá dnes práce/školky neschopná, tak že jí dělá společnost. Já jsem včera byla produktivnější, než jsem čekala. Mám půlku jupičky pro maminku, dodělala  jsem čtvery nedodělané šaty a jedny nedodělané opět vyfotila a vystavila. Inu tak to chodí se sliby a předsevzetími. A objednala jsem dokonce speciální pivo pro tvého švagra k narozeninám, tak jsem se sebou nadmíru spokojená. Za chvíli poběžím do města, před tím se ještě musím vrhnout na koberec, abych se protáhla. Skutečně se nesmírně stydím za to, jak často ventiluji svá přebytečná tři kila , ale včera jsem na sebe byla pyšná, když jsme si šli po tanečních sednout, že jsem byla zticha a něco si objednala, jinak bych už asi byla na nejlepší cestě sedět se svou domnělou nadváhou sama u stolu. Inu, moje starosti na tvou hlavu, vím.
Jinak jsem jako hobby lékař mimochodem měla tentokrát o tom svém házení ramínky v tanečních pravdu. Skutečně jsem si zase vyhodila žebra, ale zatím to není tak dramatické, tak uvidíme, jestli se to časem vyhrotí.
Je to smutné, že se zubařem a alespoň jednou gynekologickou prohlídkou se člověk prostě nedostane pod tři návštěvy ročně a to mě skutečně štve, ráda bych nám ten průměr trochu snížila, abychom se jako národ  hnuli z toho druhého místa, s takovou se hneme, ale úplně jiným směrem.
Jo, mimochodem maminka se zmínila, že tatínek už je zase vyměněný, všechno už je zase "pohoda, radost, vaječná omeleta",  jak se z mě neznámého důvodu tady na západě říká.
Naše drahá, chvilku zase o naší společné koze, už abychom pomalu začaly připravovat tu společnou oslavu šedesátin našich milých rodičů. Babí přivezla dva kufry fotek, má je v autě, tak to odpoledne vytáhnu a něco vymyslíme s narozeninovým vzpomínkovým albem. Berunka má ještě pořád střídavě horečky, ale snad to přes víkend rozchodí.

Konečně večer. Návštěvu babičky jsme zvládly všechny v klidu a dobré náladě. Berunka, ač marod, je veselé mysli, pořád otravuje s autobotem, což je auto, co se dá přestavět na robota. Dneska s tím zase začala, že by si ho moooc přála, tak jí říkám, že si ho může přát na narozeniny, ale dřív ne, protože tolik peněz ta chuděra matka (jako já) nemá, protože chodím do práce jen na krátko, abych se mohla věnovat jí. Tak chvilku přemýšlela a pak povídá: "Tak já si vytrhnu zub a přinese mi ho víla zubnička", tak doufám, že nepřijedu z práce a nebude mít v puse další díru, protože jeden se jí jak naschv&aacut e;l povážlivě viklá. A ty už to s těma dietama nepřeháněj, ježiši. Zrovna dneska jsem na tebe myslela, když jsem snídala dva rohlíky se šunkou, dojedla po berunce buchtičku a nasypala si hrst slanejch buráků na cestu.  Kurňa, musím jít hledat průtokoměr, člověk si v té práci za ty prachy nemůže ani v klidu vyřídit poštu.
Zdravím na venkov, nejpozději odpoledne ti pošlu německý text na pozvánky pro skopčáky. A měly  bychom možná udělat zasedací pořádek, co myslíš, aby se nám ten východ proti západu po pár sklenkách nezvrhl jak sever proti jihu.
 

Berunka vypadá konečně v pohodě, jen moc nejí a je unavená, ale zítra to zvládne, jde do školky jen dopoledne, po o máme prohlídku u zubaře. Dneska jsme taky trochu výletovaly, byly jsme v zahradnictví, marod trochu čumákoval, že ji to nebaví, ale pak si koupila malý plyšový koťátko a to trochu pomohlo. Velitel šel mezitím s kumpánem pěšky do vedlejší vísky a my tam dojely s kamarádkou a berunkou na oběd za nima. Berunka snědla polívku a před kuřetem usnula na stole jak starej štamgast, tak snad to bude už dobrý.

Zdravím po víkendu na venkov, doufám, že neteř už je zdravá jako řípa.
My máme za sebou velký dobrovolný úklid města, který hodnotím poměrně rozpačitě. Nahlásilo se nás cca devět tisíc dobrovolníků, což je skutečně hodně, a protože jsme se měli soustředit hlavně na břehy naší řeky, která ve městě teče územím dlouhým skoro dvacet kilometrů, předpokládala jsem, že budeme pracovat celkem tělo na tělo. V sobotu jsme si dali budík a v dešti vyrazili. Manžel nebyl zrovna příznivě naladěn, ale zvládli jsme to. Nezahlédli jsme nikoho, na společném obědě byla skupina mladých požárníků, rádio chybělo, slibovaný program chyběl, inu, byla jsem trochu zklamaná. Město to ve zprávách hodnotilo kladně, z nahlášených tisíců přišly dva – ne jako my dva, ale dva tisíce. Nasbíraly se tuny odpadu a jedna mrtvola.
Nicméně, možná to příští rok zkusíme znovu, jen musím zorganizovat partu vlastní, do batohu něco vína a pak to snad bude legrace, uvidíme.

.........