58. Nedýcháš-li a nejsi schopen nahmatat si na zápěstí tep - nepotřebuješ lékaře

U nás obvyklý klid, jako vždy, když je velitel služebně mimo dům. Včera jsme měly hroznou pohodu, berunka řádila venku na skluzavce, pak jsme jely na zmrzku a na koně. Doma berunka ochotně čekala u dveří než dovedu psa, abysme ho vzaly ven, ale když jsem ho dovlekla, tak to děcko neuváženě drželo na hrudníčku naši kočku, která samo vystartovala pryč a podrápala jí krk a bylo po srandě.

Konečně jsme se rozhodly s berunkou, co pořídíme rodičům k narozeninám. Dvojkolo, které si přála maminka, to ovšem není, to jsem ze seznamu potenciálních darů hned škrtla a mamince jsem napsala, ať se podívá, jestli nemá nějaký léky, co bere, už prošlé, to je teda nápad.
Berunka se učí básničku ke dni matek, tak jsem zvědavá na školkovou besídku. Taky pořád ale řeší, že jeden její spoluškolkovník, co má maminku velikosti tří maminek, má básničku naprosto nevhodnou, protože je v ní, že jeho maminka je nejkrásnější ze všech maminek a to přece každej vidí, že to tak není. Tak jsme to probíraly, že jako jenom pro něj je nejkrásnější, ale moc jí to neuspokojilo, tak by příště měly ty učitelky vybírat tyhle umělecký kusy citlivěji a s větší rozvahou.
Na divokém západě byly prémie, tak sestra se švagrem točí peňouze hlava nahlava. Dokonce si dnes jedou vybrat taneční střevíce na první letní taneční dovolenou.

Včera pohoda, velitel vyrazil na jarní čundr, i když silně poprchalo, jsem zvědavá, jak dlouho tam vydrží. My jsme byli jezdit na koni, teda dětičky, já jsem šlapala vedle v bahně, takže jsem byla od bláta až po kolena.

Velitel zatím statečně čundruje. Volal, že pěkně zmokli, tak napřed s kumpánem vymysleli, že by tajně jeli k nám, než přijedu z práce, tak by si v sušičce všechno usušili a jeli zase zpátky, aby nevypadali jako měkkoty, ale nakonec nějak uschli. Večer se k nim má připojit další kumpán, tak bude veseleji. Dneska je konečně ta školková besídka, pak jdeme slavit den matek ke spoluškolkovníkovi, tak se poveselíme. Taky jsem našla pár praktických rad pro naše rodiče, které bych chtěla citovat na jejich narozeninách, protože postarších kusů tam bude nepočítaných a je to vážně k věci :

1. Dýcháš-li a jsi-li schopen nahmatat si na zápěstí tep, nepotřebuješ lékaře.

2. Nedýcháš-li a nejsi-li schopen nahmatat si na zápěstí tep, tím spíš nepotřebuješ lékaře.

3. Lékař, kterého hodláš obtěžovat vyprávěním o loupání v palci, by během této doby mohl zachránit život dvěma až třem perspektivním, mladým daňovým poplatníkům, kteří pracují na tvůj důchod.

4. Placebo lze koupit v lékárně bez receptu.

5. Pamatuj, že k praktickému lékaři chodí i opravdu nemocní lidé, jejichž choroba může být nakažlivá! Čím méně času zde strávíš, tím lépe pro tebe... i pro praktického lékaře.

Snad to vezmou v dobrém i když Trumen Capote kdysi napsal : „Mladá generace si dnes váží stáří. Ovšem jen pokud jde o víno, whisky a nábytek“.

Švagr má asi podobný léky jako moji rodiče, navíc je taky troooošku starší kus, protože se vypravil do práce poprvé na kole. V dobrém rozmaru a s nadšením sobě vlastním nasadil helmu, šlápl do pedálů a za čtyři minuty byl zase zpátky, protože musí na záchod. Za další dvě minuty akci odvolal jako falešný poplach a na druhý pokus už vyrazil bez zaváhání.
Střevíce včera zakoupili dokonce dvoje, protože švagr trval na tom, aby sestra přestala dělat machra na podpatcích, ať už otevřených, či zavřených, protože pak bude na taneční dovolené kňučet, že ji bolí a natíkají nohy a co pak s ní, no to si ani já nedovedu a nechci představit.
Takže nové botky naprosto cvičkózní, začátečnické, je to skutečně jako gymnastická cvička s malým podpadkem, ke kterým se k sestřinému zklamání nedostává ani sáček, protože ten je údajně jen k opravdickým botám.

Tak my jsme si to včera užily, besídka byla veselá, berunka byla vypravěč, děti hrály divadlo o medvědovi a zvířátkách v maskách, berunka stála bokem, nikdo jí tam nelezl a komentovala děj, takže ideál. Pak jsme byly ještě u známých ze školky, zapít ten den matek, docela vydatně, cestou zpátky jsme potkaly souseda, co nám měl namontovat háky na houpačku pro berunku, tak se k nám zvesela přidal. Smích nás ale brzo přešel. Jako naschvál narazil ochotný soused při vrtání na železo ve stropě, takže je tam jedna díra navíc, tak to musím dneska zasádrovat a natřít, jinak pohoda. Venku pod terasou to dopadlo líp, jen pořád nemáme houpačku, tak jsme tam zatím provizorně pověsily tu starou dětskou dřevěnou, co byla kdysi na zahradě na hrušce a musím nějakou pořídit. Zpocení jsme byli všichni, sousedi od potoka se přišli podívat a radit, tak jsme to pak zapili slivovicí a vínem, ráno jsem si musela vzít prášek na bolehlav, ale už je to dobrý. Stihla jsem i uklidit a smontovat kus nového grilu, dneska budu pokračovat. Kolegyně má dovolenou, tak jsem sama v kanceláři a mám děsnej kopr, vůbec nic se mi nechce, vyrazím aspoň pro sváču a pro tu sádru na strop, možná tam ulovím i něco na houpání.

V práci je teď relativně klid. Šéf byl týden v německu, vrací se zítra na svoje padesátiny, tak bude oslava. Přál si vzduchovku, což mi s jeho pocuchanýma nervama nepřijde dobrej nápad, ale snad ji nebude nosit do práce. Já jsem mu "zasadila" do květináče klobásovník s malýma klobáskama, našla jsem i starou valašskou legendu o tomto vzácném druhu, tak bych mohla dostat i prémie. Jdu lehce pracovat, i když se mi nějak pořád nechce, ale co nadělám, když nic neudělám, tak to podělám.
Švagr vyrazil do práce už po druhé na kole a hned na první křižovatce se srazil s popelářským vozem. Zraněn není a ani s picyglem to nebylo tak vážné. Přesto v práci skončil dřív, jako kdyby měl hodin na rozhazování. Německý opravář kol na vedlejší ulici měl telefonní číslo na dveřích, tak se hned domluvili a kolo už je spravené. Jak vypadá popelářský vůz raději ale vědět nechci.

Víkendový úklid jsem stihla jen z části, hrůza. A včera byl navíc mezinárodní den úklidu, to jsem si tedy dala pěkný dárek. No co už, oslavím to příště.

.................